Nedávno jsem potřeboval vyřešit poměrně jednoduchý problém. Rozbalit několik tarů obsahující adresářový strom. Jednotlivé archivy mají velikost řádově malé stovky GB, největší cca 300GB a obsahují několik stovek tisíc souborů.
Celý článek “ZFS a mazání velkého množství souborů” »Nečekal bych, že se budu ještě po 9 letech věnovat LVM, ale tohle si zápisek a varování zaslouží.
Příchod Firefox 57 jsem využil k tomu, abych si udělal pořádek v pluginech a nastavení. Nakonec se ukázalo, že až tak velká revoluce to není a v podstatě všechna funkcionalita je dostupná. Na něco si ještě budu muset počkat a něco si musíme nastavit.
Nedávno se mě jeden známý zcela vážně zeptal, proč stále mám na desktopu nainstalovaný Linux (toho času stále Debian), když ve widlích už je vše dostupné (asi myslel takovej ten subsystém pro běh Linuxu ve Windows – neznám, nemám důvod to používat). V tomto článku bych chtěl diskutovat několik důvodů, proč používám Linux (a nejen ten) a jaké důvody k tomu vedly.
Po nějaké době je tu opět sbírka mých ublíbených pořadů na YT. Tentokrát trochu více ze světa technické hudby a suchého humoru.
Stará hifi technika, kamery do auta, různé technické kravinky, skvělý humor.
Problematikou ukládání dat se v praxi zabývám více než 10 let, a jako koníček mi to bylo v podstatě od základní školy, kdy jsem na disketách (FAT) kamarádům vytvářel kružnice místo stromů a tropil další hlouposti. A přibližně těch 10 let mi v hlavě leží myšlenka na dokonalý systém souborů. V podstatě od té doby, co jsem si poslechl první přednášky o ZFS.
Dnes se podíváme na destičku Asus Tinker Board, což je zřejmě pokus Asusu dostat se na trh vytvořený jednodeskovým počítačem Raspberry Pi. Jestli se mu to podaří nevím, na druhou stranu je dobře, že je tady konkurence a že se i další výrobci snaží v této kategorii přinést něco nového. Například integrované periférie, které bychom dnes považovali asi za standard.
Asus Tinker Board, přední strana s procesorem RK3288
Jsem zvyklý pracovat na řádce. CLI nebo TUI považuju na zcela plnohodnotné pracovní prostředí, ostatně i tento článek píšu ve vimu v terminálu (potom mě tedy bohužel čeká náročná úprava ve WordPressu). Grafické rozhraní jsem vždy bral jako něco navíc, co je příjemné mít, ale není to základ.
Tohle vychází jednak z mé počítačové minulosti (když v 6 letech začínáte na Didaktiku, tak je pro vás textový režim asi naprosto normální), ale taky z toho, jak programy ve skutečnosti pracují. Grafické nebo textové nebo webové rozhraní je jen … rozhraní. Tomu samotnému kódu je (by mělo) být jedno, jak do něj tečou vstupy a kam píše výstup.
