Ale on to ipv6 nikdo nechce.
Není to tak dlouho, co jsem se opět (já blbec), pustil do debaty s jedním od ISP o ipv6. Když už jsem tuhle chybu udělal, pojďme si o tom něco povědět.
IPv6 mám už ani nevím jak dlouho, 5 let jsem měl /64, potom se věci urovnaly a teď mám správně /48, takže si to můžu řádně rozdělit. Chápu, že i ISP se s tím musel naučit pracovat, opustit některá paradigmata naučená na čtyřce (vycházející z toho, že měl adres prostě málo), takže jsem mu dal čas a teď (už taky nějakou dobu) mám tedy pořádné ipv6 připojení.
V zásadě od počátku provoz na ipv6 vede nad ipv4. Aktuálně, jak se tak dívám na router, je to poměr 3:1, na ipv6 je 3x víc provozu než na ipv4, na celkovém přenosu se tedy ipv6 podílí krásnými 75%. Vše šlape, mohu dát všem VMkům vlastní globálně routovatelnou IP (protože ipv4 mám prostě málo, teď už řádově méně než strojů).
Z výše uvedeného textu asi plyne, že jsem prostě spokojen. Pro připojení klientů používám SLAAC, funguje to od prvního okamžiku, kdy jsem to před těmi mnoha lety na routeru zapnul. Neřeším, ipv6 mají widle stejně jako ipad, funguje to krásně.
Proč o tom tady tak dlouze blábolím. Jsem člověk z oboru a sítím rozumím do takové míry, jaké potřebuji. Router si nastavuji sám, síť si řídím sám.
Jsou ale věci, kterým nerozumím. Hromada věci vyplývá i z práce v SVJ. Řešíme a ještě dlouho budeme řešit rekonstrukci stoupacího vedení. Měl jsem hafo schůzek s projektanty, s odborníky na vodu, plyn, odpady. Se zástupci firem, které nám nabízejí nejlepší nové materiály.
I při nejlepší možné vůli tomu prostě nerozumím. Ano, jako technikovi je mi poměrně dobře jasné vedení vody, vím, co je asi tak potřeba. (Ve výboru SVJ se totiž najdou lidé, kteří ani tohle netuší.) Ale nemůžu rozumět všem materiálům (i když mám své favority – což je možná špatný bias), všem postupům a technologiím.
A při několika jednáních se zástupci firem jsem si vzpoměl na diskuse s některými lidmi od ISP. Prostě se klidně může stát, že někde, na nějaké vodo-topo konferenci zazní, že „tento materiál nikdo nechce“. Stejně jako to zaznívá u debat o IPv6.
Sorry (jako), to, že si já nevyberu nějaký materiál není moje chyba. Mě, jakožto zástupce SVJ (nebo obecně zákazníka), by vůbec nemělo zajímat, jestli tam bude PPR, PEX-AL, PEX-Fiber, nebo měď (letovaná nebo lisovaná ;-) ) nebo co já vím. Výběr materiálu by měla být práce těchto firem. Náš požadavek je jasný, musí to splňovat všechny normy, musí to být vhodné pro naše nasazení a musí to vydržet 50 let. Na to, jak se to udělá a z čeho, mají mít ty firmy odborníky. Nelze zákazníka (který tomu nerozumí), nechat vybírat materiál (ale každá firma to stejně na toho zákazníka hodí, což je největší bolest).
Je to naprosto stejná situace, jako s tím ipv6. To, že „zákazníci nechtějí ipv6“ není jejich problém. Mimochodem, kolik zákazníků kdy chtělo ipv4? Jen ti techničtější? Tak jak je možné, že ten ISP rozdává IPv4, když to zákazníci nechtějí?
Věta, „že to zákazníci nechtějí“ je jen výmluva. Výmluva neschopných ISP, kteří si tímto chtějí pojistit to, aby nemuseli implementovat něco, čemu nerozumí, nechtějí rozumět a je to příliš nové, protože se kdysi před 15 lety naučili nastavovat ipv4 (a to ještě pomocí ifconfig, což někteří ochotně používají dodnes).
Vždy, když od někoho uslyšíte podobnou větu, zkuste se zamyslet, zda jste to vy, kdo si má vybírat materiál, nebo by to měl udělat odborník.