Český manyžer

Tenhle zápisek jsem dlouho odkládal. Mnoho let. Vrací se mi při něm hrůzné vzpomínky na minulost. Nebudu zde psát ani jméno dotyčného, ani místo, kde se to stalo. Je to zbytečné. Dotyčný je nepoučitelný a jeho nadřízení také. Je to spíše varování pro ostatní.

Klasický český manyžer má několik pravidel. Zkusme je projít tak nějak postupně.

Kdo nic nedělá, nic nezkazí

Nic nedělejte! Nikdy! Důsledně upozorňujte na chyby ostatních a sami sebe vyzdvihujte jako bezchybné. A co víc, budete mít  jen těžko napadnutelnou pravdu, vy totiž chyby opravdu neděláte. Můžete snadno zaútočit na kohokoliv, kdo vám chce něco vytknout. Nechte ho jmenovat 10 vašich pracovních chyb. Nenajde je.

Dotyčný se tvářil neustále přetížený, odmítal jakékoliv „další“ úkoly. Když jsme pátrali, nepřišli jsme na nic, co vlastně dělal. On totiž nedělal nic. Pikantní na tom je, že nás osočoval s tím, že nemáme ani páru, co všechno musí dělat. To jsme skutečně neměli.

Tímhle je do jisté míry postižená celá společnost. Je zcela normální, že projekt nevyjde. To se prostě může stát. 9 z 10 mých soukromých projektů nevychází. Jenže, já se u těch 10 projektů něco naučím a to je vlastně důvod, proč to dělám (cílem není funkční projekt, to dělám v práci, cílem je si hrát s novými technologiemi). Bohužel se najde dost takových, kteří vás za to budou kritizovat a označovat jako neschopné. Místo, aby se sami pokusili o svých 10 soukromých projektů. Nebo podpořili existující. Výsledkem by totiž byly už dva funkční.

Za všechny vaše chyby mohou ostatní

Pokud se už rozhodnete porušit předchozí pravidlo, dělejte velmi opatrně a hlavně v tajnosti, pochlubte se jen dobrým výsledkem. Špatný tutlejte nebo ještě lépe: hoďte na někoho jiného. Děláte práci za něj a všechny chyby jsou na jeho vrub.

Dotyčný jednou porušil zlaté pravidlo nic nedělat. Svým výsledkem se patřičně pochlubil s tím, že danou věc za pracovníka (mě, jiný nebyl) řešil od 21 do 23hod. Zajímavé je, že si na poradě málokdo všimne, že mu věc na pár minut trvala 2 hodiny. Pochopitelně jsem za to mohl já (kdo jiný, když tam nikdo jiný není) a celou věc patřičně zveličil na vedení.

K tomuto. Nikdo nás neučil přiznat se k chybě. Tohle vidím jako jednu z největších mezer školství. Žák se bojí udělat chybu a před učitelem si vymýšlí kraviny, učí se lhát a skrývat.

Zde mohu jen vyzdvyhnout zachování kolegy. Udělal chybu, na první pohled kritickou, okamžitě mě o ní informoval. Následky byly minimální a navíc, jsme to mohli hned zkontrolovat a jako stále ještě nováček se tak naučil o systému zase něco víc. Produkční server byl nedostupný jen necelou minutu a hned poté řádně zkontrolovaný. Dobrá práce!

Jste nepostradatelní, připravte se shodit podřízené

Předchozí dva body z vás dělají nepostradatelného. Neděláte chyby a přes všechny klacky pod nohy, které vám házejí neschopní podřízení, vy odvádíte tu klíčovou práci. Naopak, házejte klacky pod nohy ostatním! Ale opatrně, je třeba se na to připravit.

Manyžer se chystal na manyžerskou dovolenou. A měl připravený plán. Před odjezdem bude celý ticketový systém čistý, všechny úkoly budou hotové. Tak se stalo (on je nedělal). Ve volném čase, kdy nebylo do čeho píchnout, jsme my zaměstnanci z vlastní iniciativy spustili do té doby nevídanou reklamní kampaň (to ještě každý dělal všechno).

Potom, když dotyčný přijel, se zákazníci jen hrnuli. Vedení mu to sežralo i s navijákem, bez něj to nejde. To už jen prostě nevěřícně kroutíte hlavou a ztrácíte poslední naděje, že by se něco mohlo změnit.

Na tomhle je nejhorší to, že nad tím nikdy nevyhrajete. On má strašně moc volného času na vymýšlení útoku proti, zatímco vy jste zavaleni prací. Je smutné, že jsem to neprokoukl dřív, kdy takhle nejdříve odrovnal jiného kolegu.

Celkově k vůli němu odešli tři schopní lidé. Bohužel, tohle vedení nevidělo.

Kritizovat lze vše

I ten diamant je úplně nahovno, protože je moc tvrdej a ještě se třpytí.

Manyžer kritizuje úplně všechno. I když na vaší práci nenajde žádné nedostatky, tak jste ji udělali pomalu. I to jsem se dozvěděl, shodou okolností po jednom z nejrychleji udělaných úkolů jistého typu. Lze si vymyslet cokoliv.

Stále ještě si pamatuji na šok, kdy po nástupu do QCM mě lidé jednak při zadání úkolu poprosí o jeho splnění a při vracení hotového poděkují. Funguje to i po 4 letech. Stále si děkujeme. I tahle maličkost je podstatným plusem k dobré atmosféře. Naučte se poprosit a poděkovat.

Všechno je vaše

Vy jste manager, všechno je tedy vaše dílo! Podřízeným dávejte neustále najevo, že daná věc není jejich a že vlastně mají být rádi, že se vaší věci můžou vůbec dotknout.

Od nástupu do firmy až do odchodu jsem společně s jedním pracovníkem udělal jistě více než 90% klíčové práce. Vždy, když se jednalo o nějaké výhledy do budoucna nebo firemní večírky, bylo nám naznačováno, že to není naše.

Tohle mě po létech bolí asi nejvíc. Společně jsme vybudovali celé dílo, od nuly až po nějaký velký funkční celek. Není část, na kterou bych nesáhl. Přesto to není moje. Nikdy nebylo. Kolega se pravidelně, na potupném jednání o motivacích, dozvídal, že pro firmu nedělá nic navíc. Poctivě si vykazoval 8h pracovního dne a ředitel ho poslal s nulou pryč, protože nemá přesčasy. Ano, motivace jsou pro vedení odměna za přesčasy. Moje „motivace“ je ani nezaplatili. Dneska už jsem poučen, tohle je na stížnost u úřadu práce.

Pro vedoucí. Je jasné, že zaměstnanci nejsou faktickými majiteli daného díla (pokud nevlastní akcie). Ale bez nich by to dílo neexistovalo, jsou na tom jejich ruce a jejich myšlenky. Dávejte jim to najevo a podporujte je. Osobně si myslím, že mít něco za své je nejlepší motivace, jak se o to starat. Jsem pyšný na EZAKy bežící na „mých“ serverech (teď se s nimi určitě jako na potvoru něco stane :-)).  Pro své zakázky je používá i moje alma mater. O ezaku úřadu vlády české republiky ani nemluvím. Mám z toho radost.

Úkoly formulujte ad absurdum

Čím detailněji specifikujete své přání, tím více chyb můžete najít v práci podřízených.

Specifikace ad absurdum. Přesně, jak, kdy a kde máte co udělat. Jedná se o přání manyžera, nikoliv o projektovou dokumentaci. Často je to nerealizovatelné. Dá se potom kritizovat jakékoliv odchýlení, zejména v případě nefunkčnosti daného řešení (kdyby to udělali jak jsem říkal, nestalo by se to).

Dokonce jsem zažil i situaci, kdy dotyčný upozornil (jak jinak než v kopii na vedení) na pokračující body řešení a to v době, kdy jsme se s kolegou ještě vraceli od přechozího a tudýž ještě ani neměli příležitost tyto body udělat. Manyžer se potom nechal slyšet, že pokud by nám to nepřipomínal, tak to neuděláme. Upozorňování vždy přicházelo v době, kdy jsme nebyly v blízkosti firemního informačního systému.

Používejte nepersistentní kanály specifikace úkolů

Tohle sem vlastně ani nepatří a je to opačný extrém předchozího. Někteří zmrdi se vyžívají v zadávání úkolů nepersistentním komunikačním kanálem. Ústně nebo telefonem. Napsat to není čas. Maximálně to pošlou po „nějakém“ IM, ideálně takovém, které neukládá logy a ještě lépe takovém, na který má úkolovaný hodně klientů. Skončí to na kterémkoliv z nich a je šance, že si toho ani nevšimne. Ještě je možnost to zavalit jinými zprávami (viz. Jistě pane ministře a noticka schovaná na dně páté krabice).

Důvod je jasný. Nepsané zadání může dotyčný popřít nebo libovolně změnit. Pokud to už poslal na IM, tak se může hájit tím, že úkol zadal, ale pracovník jej neudělal. Takový člověk se vždy vyhýbá persistentním technologiím, odmítá poslat email.

Obrana je snadná. Vyžadujte zadání písmené, nejlépe formou ticketu v pro to určeném informačním systému.

Jak se jim vyhnout?

Teď přijde zklamání na závěr. Já nevím. František Koukolík doporučuje se vzdálit z jejich dosahu. Prostě jít pryč. Připravte se ale na to, že budete odcházet jako největší idiot, krysa opouštějící loď. Manyžer si rád na vás odplyvne s pocitem vítězství.

Jsem rád, že můžu pracovat v týmu, kde si lidé sebe vzájemně váží. Jistě, má své chyby (kritizovat lze vše :-)), ale snaží se je řešit. Lidé si zde neházejí úmyslně klacky pod nohy a pokud to jde, snaží se vzájemně si pomáhat.

Btw hledáme programátory pro první akceptované elektronické tržiště Gemin. Pojďte se podílet na nejůspěšnějším projektu tohoto typu v ČR!

Budeme též hledat i kolegu technika. Jestli umíte a baví vás Linux, chcete pracovat s enterprise distribucemi a virtualizační technologií, máte zájem se učit nové technologie, přihlaste se mi. Rád vás uvidím!

Příspěvek byl publikován v rubrice Názory. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Český manyžer

  1. Petr Štrajt napsal:

    Brutální, ale naprostá pravda, taky máme v práci jednu takovou.

  2. Bystroushaak napsal:

    V podstatě jsi objevil a trochu jinak popsal to, co DFENS již leta nazývá zmrdem: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2001011201/ Je to docela poučné a místy i vtipné čtení.

Komentáře nejsou povoleny.