covid19 update – vrací se čich a chuť, možná

O víkendu jsem byl na horách. No dobře, tak kopcích. Bylo pěkně, pěší trasa cca 18km + 7km.

Krásně jsme se prošli, počasí ideální kolem nuly, pěkná příroda. Po původní smrkové monokultuře ani památky, což je jedině dobře. Teď tam roste to, co tam chce růst. Hromada druhů trav, náletové listnáče. Je to fakt hezký.

Jak to tak chodí, někdo vytáhl slivovici a k tomu vlastní bábovku. Sladký nejím, prakticky vůbec. Už jsem tady psal, že jako první věc jsem přestal cítit kafe a postupně vlastně úplně všechno, co tak běžně jím a cítím. Tedy všechno maso, „slané“ věci a tak. Pomeranče a grepy jo. Cítil jsem koření, které nepoužívám. Hřebíček, skořici, anýz a tak. Tedy „sladké“ koření. Slané koření jako nové koření, pepř, bobkáč apod. necítím. Česnek pálí a nic víc.

Sladká jídla nejím, ale bábovku na výletě jsem neodmítl. Naházel tam i kandované ovoce, což jsem snad nikdy neměl. A byla skvělá. Chuť, vůně, všechno.

Je dost zajímavé, že necítím věci, které jsem jedl každý den. Začalo to kafem, které mám 2x denně. Potom takové ty běžné české omáčky. A teď věci, které běžně vůbec nejím, tak cítím.

A obecně mi to vůbec nevadí. První 4 dny to byla zajímavost, zjišťoval jsem, co už necítím, ale potom mi to začalo být jedno, přestal jsem na to myslet a dneska je mi to šumák. O to větší svobodu výběru restaurace mají kolegové v práci, já teď jím všechno, stejně mi to nijak nechutná.

Takže kdyby to chtěl někdo do své kazuistiky, tak tady to je. :-D

Příspěvek byl publikován v rubrice Životopis. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *