Tak jsem si zagoogloval svoje jméno a našel jsem tenhle svůj příspěvěk do jedné diskuse na britských listech. Myslím, že je docela dobrý a stojí za to jej oživit :-) Asi to nebude dávat smysl, ale stím se nedá nic dělat.
Myslím, že společnost by neměla rozhodnout o nemluvněti, které bude svěřeno do péče a výchovy státu, píše Tomáš Crhonek v reakci na glosu Jiřího Císaře ZDE. Vždyť tomu děcku bude jednou 15 let a na otázku kamarádů a paní učiteky bude odpovídat: otec: Ústav v XY, matka: Ústav v XY.
Ono si zatím vybrat nemůže, ale dejme mu alespoň to, co je statistická většina — lásku a výchovu (hetero i homosexuály) — tím snad máme šanci, že jeho svobodu omezíme jen minimálně a s čistým svědomím.
Je zvláštní, že při podobných úvahách (v původním článku), nikdo nemyslí na děti s homosexuálním zaměřením, které vyrůstají v heterosexuální rodině.Ti děti vidí muže a ženu, ale to pro ně není přece přirozené, homosexuální hoch, by rád viděl dva tatínky, lesbička zase dvě maminky. Opravdu si tohle myslíte, neznámý autore? Podle vás je gay či lesbička tak moc zasažen výchovou v heterosexuální rodině, že ho/jí to nějak poznamená? Nikoliv.
Gayové i lesbičky jsou vychovávány v heterosexuálním prostředí a jsou zcela normální, stejně tak po několika letech jejich (třeba adoptivní) dítě by bylo vychováváno v homosexuálním prostředí a také by bylo zcela normální.
Averse proti gayům při výchově dětí je dána zkreslenou představou většinové společnosti o téhle menšině. Lidé si myslí, že gayové si nekontrolovaně užívají sexu, neberou ohled na ostatní společnost při šíření viru HIV (jak to „přece“ ukazovala NOVA), dále zneužívají malé děti (ze stejného zdroje dezinformací), a zákonem o registrovaném partnerství si chtějí jen finančně polepšit. Takovéto smýšlení je chybné. Gayové chtějí jen normálně žit, se všemi specifiky dané menšiny