Tento text jsem napsal během Covid-19 (SARS-COV-2) pro mého kámoše a jeho děti. Ti pochopitelně neznají hru DOOM z roku 1993. Rozhodl jsem se jej zveřejnit pro všechny.
Příběh v DooM
Jaký má Doom vlastně příběh? Řekl jsem, že žádný a viděl jsem na tobě zklamání, jako že jsem tě odbyl. Potom jsme to už neprobírali. Leží mi to v hlavě, zda jsme oba mluvili o tomtéž. Takže jsem se nad tým zamyslel, našel zdroje a tady je výsledek. Netvrdím, že je všechno správně, ale to je dané hlavně tím, že oficiálních zdrojů je velmi málo (prakticky jen jeden), potom se ví něco z různých rozhovorů s Romerem a ještě míň s Carmackem.
Aliens, UAC
Věc se má tak, že Id původně chtěl dělat hru na téma Alienů, ale nedohodli se na právech. Id chtěl kompletní práva, vydavatel chtěl od nich jen hru. Tak udělali vlastní téma. Jenže jaké? Existuje dokument, který se jmenuje Doom Bible a je z roku 1992 od autora Tom Hall.
Tom Hall byl vyhozen z Id v roce 1993 Carmackem a to k vůli neshodám v konceptu. Doom Bible popisuje zcela jinou hru, než byl originální doom 1993. Mělo jít o hru velmi silně založenou na příběhu, což doom není. Mělo jít o hru s dialogy mezi postavami a mělo být možno volně přecházet mezi lokacemi tam i zpět. Mělo to mít i cinematic, krátká videa vysvětlující příběh. Místo toho má doom 1993 jasně omezené levely s ukončovací obrazovkou, která navíc zobrazuje čas a scóre. Což prakticky vytvořilo speed run scénu, protože jednak všichni chtěli překonat Romerův čas (zobrazeno jako PAR, což je Romerův čas +30s) a potom sami sebe navzájem (to umožnila zejména technologie nahrávání demo souborů, kam se zaznamenávaly všechny vstupy od uživatele. Vzhledem k tomu, že je doom engine deterministický a to včetně náhody, tak demo soubory jsou velmi malé, což tehdy v domě nemožnosti zaznamenat a přenést video v digitální kvalitě, znamenalo revoluci). A místo videí má velmi krátké texty mezi epizodami (takže oficiálně jen 3), které nic nevysvětlují.
Zpět ke hře a příběhu. Celý původní příběh měl být de facto analogií příběhů nemorálních korporací z filmů (Weyland Yutani, ale nejen ta), kdy korporace provádí experimenty v oblastí „zbraní“ a skrývá se před vládou. Takže v doom bible je to UAAF (United Aerospace Armed Forces), v doomu je to UAC (United Aerospace Corporation) – protože se jim UAAF nevlezlo na textury a UAC zní líp.
Takže hráč je mariňák u UAAF a je poslán na „měsíc“ Tei Tenga (Doom Bible někde píše moon, někde planet). Ve skutečnosti je to planeta, ale to je celkem jedno. Tei Tenga má vázanou rotaci, podobně jako náš měsíc (měsíc směřuje stále stejnou stranou k Zemi, Tei Tenga směřuje ke svému slunci). Takže má jednu stranu stále temnou a druhou stále světlou.
Tei Tenga
Mimochodem, toto jméno zůstalo i v doom 1993. Viz obrázek. Tato textura (špatně čitelné TEI TENGA s obrázkem planety) je ve hře všude. Uvádí se, že to tam zůstalo jako vzpomínka nebo easter egg, ale spíše se nikomu nechtělo předělávat texturu na Mars nebo na Phobos? Ono totiž ani není jasné, kde se doom 1993 odehrává.
Na Tei Tenga jsou nalezeny „anomálie“. V celém doom bible se vyskytuje slovo anomaly 12x a ani jednou není vysvětleno, co to je. Na jednu stranu je to fajn, protože záhady se nevysvětlují, na druhou stranu by něco známo být mohlo. Takže jen dohady. Na Tei Tenga jsou nalezeny konstrukce, o kterých není jasné, zda jsou přírodního nebo mimozemského (inteligentního) původu. U těchto konstrukcí bylo nalezeno „spojení“ (nechci říkat teleport, na to je ještě čas), mezi temnou stranou a světlou stranou planety Tei Tenga. A vědci z UAAF na tom dělají experimenty. A jeden experiment se nepovede, z anomálie se začnou linout potvory a na všech základnách na planetě se začnou objevovat symboly a z lidí se stávají „possessed“ (v doom 1993 zombie, possessed humans jsou ve skutečnosti pojmenováni až v doom 2016). A to je celé. Více doom bible neříká. Tím příběh končí. Mimochodem jediný název kapitoly z doom bible je Knee-Deep in the Dead, v bibli je to 3 epizoda, zatímco v doom 1993 první.
Doom
Prakticky nic z výše uvedeného není v doom 1993. Hráč, voják, se objevuje v hangáru na planetě Mars, nebo spíše Phobos, ale všude je napsáno Tei Tenga. Nic víc neví. Zná jen jména lokací, která poprvé a naposledy v první epizodě dávají smysl (Hangar, Nuclear Plant, Toxin Refinery, Military Base, Command Control, Phobos Lab – ok konečně víme, kde jsme, Central Processing, Computer Station, Phobos Anomaly – první a jediná zmínka o „anomálii“, ale v mapě se jedná jen o mrtvý konec, hráč je teleportován do tmy, kde zemře.)
Na konci první episody se dozvídáme: Once you beat the big badasses and clean out the moon base you’re supposed to win, aren’t you? aren’t you? Where’s your fat reward and ticket home? What the hell is this? It’s not supposed to end this way! It stinks like rotten meat, but looks like the lost deimos base. Looks like you’re stuck on the shores of hell. The only way out is through. Takže prakticky nic.
Další věc, co se do hry dostala z doom bible, jsou „Brusier Brothers“. Ale ve hře to nikde zmíněno není:
Mars, Phobos Deimos
Ok, takže jsme skončili v anomálii na Phobosu. Ale nic z toho oficiálně nevíme a ve hře to není. Autoři, zejména Carmack, se zaměřoval zejména na hratelnost a dokonalost jeho engine. (Což je nepochybně pravda, je programátorský zázrak, že to na tehdejších kompech vůbec běželo a těch programátorských a matematických triků je tam hodně.) A v konfliktech z Tomem Hallem prohlásil, že chtít po střílečce příběh je totéž jako chtít příběh v pornu. Takže doom 1993 oficiálně žádný příběh nemá.
Celá první episoda je sbírkou map od Romera, který je fantastický maper (hodně se mi líbí i jeho poslední episoda Sigil, což je mimochodem 5 oficiální episoda dooma. Jestli v tom někdo najde příběh a logiku…). Cílem map bylo ukázat, co všechno engine umí a nějaká logika šla stranou. Dokonce základním pravidlem Id bylo to, že v každé další hře musí každá mapa být projektována tak, aby to nešlo udělat v předchozím engine. Takže doom neobsahuje nic, co by šlo udělat ve Wolf3D Engine (krom těch tajných map v Doom2). Stejně tak mapy Quake nesmělo být možné udělat v Doom eng. (Což kupodivu není tak snadné, jak to vypadá.)
Takže tam máme hromadu nesmyslných „prolízaček“, tajných místností, vypínačů umístěných na nesmyslných místech a karty, kde by je nikdo nečekal. Další episody (mapera Sandy Petersen – má také skvělý kanál na YouTube) jsou v tomto ještě horší. Oni během vývoje hrály na těch mapách deathmatch (což na tu dobu po tehdejší síti je další mimořádný úspěch pro ten engine) a doplňovali do mapy různé triky. Takže fakticky jediné, co dává smysl jsou použité textury. První episoda je vojenská základna (takže technické a vojenské textury). Druhá je Shores of Hell, takže je to laděné do „středověka“ s prvky pekla z bible (v tomto případě té křesťanské). Třetí epizoda už je potom Inferno.
Aby toho nebylo málo, tak kdo ví proč začínáme na Phobosu, druhá episoda je v Deimosu. Poslední mapa první episody (e1m8) se jmenuje Phobos Anomaly, první mapa druhé episody (e2m1) se jmenuje Deimos Anomaly. Z toho někteří usuzují, že anomálie je teleport mezi měsíci Marsu. No fajn, ale k čemu nám to je? 😉
Na konci E2 se dozvídáme: You’ve done it! The hideous Cyberdemon lord that ruled the lost Deimos moon base has been slain and you are triumphant! But… where are you? You clamber to the edge of the moon and look down to see the awful truth. Deimos floats above hell itself! You’ve never heard of anyone escaping from hell, but you’ll make the bastards sorry they ever heard of you! Quickly, you rappel down to the surface of hell.Ok, porazili jsme Cyberdémona, což víme, protože jsme ho právě … porazili :-). A dozvídáme se, že Deimos není ve vesmíru nad Marsem, kde by měl být, ale vznáší se nad peklem samým. Další episoda se jmenuje Inferno.
Na konci E3 se dozvídáme: The loathsome Spiderdemon that masterminded the invasion of the moon bases and caused so much death has had its ass kicked for all time. A hidden doorway opens and you enter. You’ve proven too tough for hell to contain, and now hell at last plays fair — for you emerge from the door to see the green fields of earth! Home at last. You wonder what’s been happening on earth while you were battling evil unleashed. It’s good that no hell-spawn could have come through that door with you…Ok, porazili jsme Spiderdémona (která se ve skutečnosti jmenuje Mastermind a ano, je to ona) a jdeme branou zpět na Zem. (Takže z Deimosu vede anomálie / teleport na Zem? Nedává to smysl. A proto se Doom II jmenuje Hell On Earth.)
A to je vše :-D. Skutečně tam nic není. Je to prázdné. Oficiálně víme jen to, že jsme mariňák (ale ve hře je to označeno „our hero“), že jsme na Tei Tenga, ehm na Marsu, vlastně na Phobosu a podle názvů map můžeme usoudit, že, alespoň první základna strukturálně dává smysl. Potom jsme bůh ví proč na Deimosu, který je nad peklem a potom skončíme v pekle. Toť vše.
Mimochodem, časová osa Episod:
1993 (Original Doom):
1994:
1995:
Master Levels for Doom II – jen sbírka 20 map, některé se nedostali do Doom II
1996:
Final Doom, který krom prvních 3 episod obsahuje také čtvrtou: Thy Flesh Consumed, která se mi hrozně líbí. A je celá od Romera.
TNT: Evilution – Podobně jako Doom II, 32 na sebe „navazujících“ map. A podle mě nejhorší mapy vůbec.
The Plutonia Experiment – Opět 32 map, od dvou bratrů, kteří to zvládli za 4 měsíce. A jedny z nejlepších map, podle mého mínění.
2010:
No Rest for the Living – Součástí Doom III BFG edition (to nemám, takže nemohu soudit).
2019:
Sigil – Od Romera. Skvělé.
A to jsou všechno oficiální mapy. Příběhově to nedává smysl. TNT a Plutonia jsou kompletně v jiných lokacích. Hovoří se tam o jakýchsi 7 branách do pekla. V Master Levels se zase hovoří o Titanu (měsíc Saturnu, takže pro jistotu opět nejsme na Marsu). Nic nelze brát vážně, protože krom pár vět mezi některými mapami (asi jako ukončení epizodické části), se zobrazí opět jen pár vět.
Fakt to nedává smysl. A to vůbec nemluvím o Doomech pro jiné platformy, jako třeba Doom 64 pro Nintendo 64. Opět další oficální episoda s kompletně jiným příběhem.
Konečně reboot, konečně ucelený příběh a velmi kriticky hodnocená hra. Začínáme jako obyčejný voják na základně UAC na Marsu. UAC je korporace, která dělá neetické experimenty, a aby unikla kontrole, dělá je na odlehlých místech sluneční soustavy. Na Marsu se zabývá zbraněmi.
Takže jsme zelenáč, co byl za trest převelen na Mars, protože si jinde stěžoval. (Takovej klasickej úvod, jak to ve střílečkách bývá, looser potížista je poslán někam za trest a všechno tam zmákne.) Ale zpět k příběhu. V první misi dostaneme jednoduchý úkol zkontrolovat vědce, který se neozývá na komunikátoru. Je to prakticky tutoriálová mise, někam dojdi. Během toho se stane kompletně celý příběh. Když dojdeme za vědcem, on tam mám otevřenou komunikační obrazovku do Delta Labs. V Delta Labs se právě chystají na největší teleportační experiment (už je to oficiálně teleport, postavený lidmi). Během teleportace se něco stane a otevře se cesta pro pekelné potvory. Všude po základně se začnou objevovat obrazce a lidé začnou šílet (toto je opět odkaz na doom bible). Tolik oficiální vysvětlení.
Hráč prochází hrou a dozvídá se, že je všechno trochu jinak. Ano UAC pracuje na zbraních a teleportech, ale znalost teleportační technologie není lidská. Na vykopávkách v lokalitě Side Two se našly nějaké desky zobrazující teleportační přístroj. Toho analyzují vědci a vytvoří skutečný teleport.
Ale ani to není celé. Na základně pracuje pan Betruger, který má vlastní plány. Objevil totiž, na dalších deskách z vykopávek, že existuje „říše“ plná potvor a chce je využít jako zbraň nebo prostě pro svůj prospěch. (Toto je stejné jako Weyland Yutani – vetřelec měl být také studován pro výrobu zbraní a WY nebere na nic ohledy, rozhodně ne na lidské životy.) Takže upraví teleport tak, aby vytvořil bránu do pekla. A přesně to se stane při aktivaci největšího teleportu při našel příjezdu na Mars City základnu.
Poznámka: do III se z doom bible dostaly personal storage. To jsou ty skřínky na heslo. Které hráč musí najít. Carmack tohle do doom 1993 nechtěl, prý to kazí rytmus a dynamiku hraní.
No a to je vlastně opět celé. Opět toho moc není, i když je to konečně ucelené (otázkou je, jestli je to dobře nebo špatně, jak říkal Lovecraft, záhada má zůstat záhadou a je otázka, zda toho Doom III neříká vlastně moc). Příběh je to simple, pochopitelně se svými detaily, které se hráč dozvídá během hry. Prostě experiment, který se nevydařil a potom se odhalí konspirace někoho, kdo stojí v pozadí a celé to manipuluje. Klasický námět mnoha filmů.
Doom 2016
Příběh 2016 nemám načtený a na první pohled to vypadá jako současně pokus o komplentí restart, ale provedený tak, aby to vypadalo, že to navazuje na Doom III. Přitom ono to moc nenavazuje. Na rozdíl od Doom III, kde se autoři map snažili vytvořit funkční prostředí základny se všemi přístroji a tak a je docela uvěřitelné, že by to tak mohlo fungovat, v Doom 2016 se vrátili tak trochu k doom 1993 odděleným arénám (mapám). Na rozdíl od III jsou tam scóre po ukončení každé mapy, zobrazení počtu tajných místností a nalezených těch Praetor suitů apod. Pro mě je to trochu škoda, pro mě není doom jen o deathmatch, proto mám rád doom III, kde se fakt snaží tvářit se, že to je reálná základna. Což pochopitelně v 2016 taky, ale je to rozsekané na oddělené lokace. I do 2016 se dostalo něco z doom bible a to hned dvě věci. Jednak zombie jsou zpět possessed humans a taky v některých mapách je potřeba najít urvanou ruku nějakého důstojníka. A touto rukou potom něco otevřít. I toto bylo v doom bible dokumentu. Je vlastně neuvěřitelné, kolik tam toho je. Nedokončený dokument od vyhozeného zaměstnance inspiruje ještě 24 let po té.