Jak říká Zdeněk Pohlreich, změnit myšlení nic nestojí. V tomto článku chci ukázat několik způsobů změny myšlení, díky kterému můžete ušetřit podstatnou částku za energie, možná i za disky a další hw.
Energie je jenom jedna
Energie má mnoho forem, ale jedná se o stále stejnou veličinu. Máme elektrickou energii, tepelnou energii, pohybovou a tak dále. Je podstatné si uvědomit, že energie nevzniká ani nezaniká. Jen mění formu.
Pro pohodlí domova nás nejvíce zajímají dvě energie. Teplená a elektrická. Lidé mají rádi tepelnou pohodu a vyžadují regulaci teploty okolí kolem 20°C. Když je nám moc horko, není to dobře, stejně jako když je nám zima. Někdo rád o pár stupňů více, někdo méně.
Zdroj tepla může být různý. Kamna na tuhá či tekutá paliva, dálkové vytápění, elektrický přímotop. Přímotop spotřebovává elektrickou energii a hřeje. Což je jistě fajn, ale co kdybychom za stejnou energii dostali i něco užitečného? Jsme nerdi ne?
Tento článek vychází z mé životní situace, tedy bydlení v bytě v panelovém domě. Pro jiná obydlí se může zkušenost lišit.
Využijte energii vícekrát
4kWh spotřebované v přímotopu a 4kWh spotřebované v PC je tatáž energie. Stojí stejně korun. Jenže, pokud to spotřebujeme v PC, můžeme krom tepla získat nějaký užitečný výsledek. Například renderovaný obrázek z nějakého 3D modelačního programu. Nebo zkonvertované video z kamery. Nebo kus výpočtu nějakého léku nebo proteinu. Nebo vyzkoumat část fyziky v nitru hvězdy. Cokoliv. Zaplatíme za to stejně (cena x energie), ale kromě tepla získáme i něco navíc. I kdyby to měla být čistá zábava v podobě hraní hry, stále je to něco navíc.
Já konvertuji videa do formátu h265. Výsledkem je menší soubor, takže nemusím kupovat disky. Taky občas něco, jen tak pro radost, vymodeluju v Blenderu a on ten obrázek v cycles přece jen pár hodin zabere. Můj počítač má spotřebu na maximální zátěž kolem 350W. 4h*350W = 1400Wh tepla. To je hodně. Tohle ve skutečnosti stačí na to, aby mi začalo být v pokoji teplo a musel jsem otevřít okno. I v zimě. Ústřední topení jsem od nastěhování nezapnul.
Což má bohužel ten důsledek, že za topení bez spotřeby platím vlastně víc, protože jsem údajně parazit, co se nechá vytápět od sousedů. Jen nevím, jak to mám udělat, abych tady neměl neustále horko (24°C a více) a nemusel stále větrat.
Rozložte to v čase
Je kravina dělat náročné výpočty v létě, kdy je problém uchladit jak sebe, tak i PC. Pokud to lze odložit, je rozumné to odložit na zimu. Výpočtem se provede užitečná práce a ztrátové teplo poslouží jako zdroj ohřevu vzduchu v bytě.
Takto odkládám zpracování videí. Konverze z formátu videa, ve kterém bylo pořízeno do finálního h265, nemusí proběhnout hned teď. I v původním formátu jej lze přehrát. Není tedy kam spěchat, komfort to nijak nesníží. (Toto je podstatné, spousta lidí má šetření spojeno se snížením komfortu. Není tomu tak.) Tato videa ukládám do škatulky „TODO-Až bude zima“. A konverzi skutečně spouštím až je zima. Nikoliv uprostřed července. Takto mám připraveno několik TB videí na prosinec, leden a únor.
Navíc lze takto ušetřit i za nové disky. Plánované rozšíření pole ze 6x4TB disky na něco většího (třeba 12x4TB) už díky konverzi na h265 již několik let odkládám. Ano, několik let. Ušetřil jsem za disky v hodnotě přibližně 25tis. korun. Například vysokoškolské přednášky lze velmi dobře komprimovat (protože scéna je více méně statická) a h265 umí statické scény opravdu velmi dobře (asi největší extrém byla konverze 8GB videa s přednáškou do cca 100MB – u běžných hraných videí je běžné dosáhnout snížení velikost na 1/3 bez ztráty kvality, takto jsem skutečně z 9TB dat udělal méně než 3TB, za několik let).
Pozor na ohřev vody
Voda jako materiál má největší měrnou tepelnou kapacitu, na ohřev vody o 1°C je potřeba nejvíce energie, než pro ohřev stejného množství jiné běžné látky (například kovy se zahřejí velmi snadno, jejich tepelná kapacita je malá).
To znamená dvě věci. Pokud chci ohřát vodu, je k tomu potřeba spousta energie. Proto je dobré ohřívat pouze nutné množství vody a pouze na takovou teplotu, jakou potřebujeme. Možná se chytáte za hlavu, ale denně vidím, jak někdo vaří plnou rychlovarnou konvici (1.5l vody) jen proto, aby si zalil 300ml šálek s čajem. Tohle je plýtvání. Dnes se prodávají konvice, které umí ohřát vodu třeba jen na 70°C, což pro některé nápoje stačí.
A druhá věc je, že když už mám teplou vodu, tak je zbytečné ji vylít, pokud současně potřebuji něco jiného ohřát. (Ano, praktičnost konkrétního řešení vždy záleží na situaci a ne, nejsem magor, abych hledal každou watt sekundu.)
Jak to vychází cenově
Elektřina je levná. V tomto období je to jistě odvážné tvrzení, ale elektřina je levná. Platím cca 5Kč/kWh konečná cena se vším všudy. (Pozor na triky „cena za silovou složku apod.“ Vždy by vás měla zajímat konečná cena.)
Moje platby za elektřinu jsou 1500Kč měsíčně. Na elektřině vařím, svítím a tak dále. A topím. Běží mi tu několik počítačů (mimo dalších zařízení), které mají nějakou spotřebu. U jednoho vychází spotřeba na 400Kč za měsíc (příkon lehce přes 100W). To je veškeré trvalé vytápění. Více nepotřebuju. Ve skutečnosti jej přes léto vypínám. V zimně naopak nahodím na herním desktopu nějaké to počítání videa. Na ústřední topení netřeba sáhnout. Je trvale 10+ let vypnuté.
Ve skutečnosti není zcela vypnuté, termohlavice je nastavena na rosný bod, což je velmi důležité, protože určitě nechcete, aby vám kondenzovala voda – to ale v mém případě ani omylem nehrozí.
Je mi zima, co mám dělat
V první řadě je třeba hledat úniky tepla. Nechat vyměnit těsnění v oknech stojí přibližně stejně, jako jedna měsíční platba za teplo z ústředního topení, pokud teplo masivně uniká. Ano, otočit hlavicí na ústředním topení je jistě jednodušší, ale také nejdražší.
Výměna starých oken je sice finančně náročnější, ale návratnost takové investice na snížené platbě za teplo může být kolem tří let.
V zimě je potřeba větrat. Větrat je nutno intenzivně a krátce. Otevřít okno dokořán, během 5 minut nechat vyměnit vzduch a potom zavřít. Vzduch v místnosti se velmi rychle (do půlhodiny) ohřeje na původní teplotu – měřil jsem to sondou, ochlazení vzduchu v místnosti na 9°C a během 20minut bez jakéhokoliv vytápění zpět na 21°C. Je kontraproduktivní zapínat topení „aby se to rychle ohřálo“. Ne, ohřeje se to stejně rychle od stěn a od nábytku v pokoji.
Změna poskytovatele
Pokud je nutné opravdu šetřit každou korunu, lze se zamyslet nad tím, jestli danou službu nemít u jiného poskytovatele. Nebudu zde psát podrobnosti, to možná někdy jindy, ale cca půl roku jsem doma provozoval službu, kterou jsem měl před tím na hostingu. Provozovatel daného hostingu provoz ukončil (a díky moc za perfektní služby poskytované minulých 10 let, byla to skvělá spolupráce), já jsem službu převedl na server doma. Cenovka opět cca 400Kč měsíčně (prostě starý desktop, instalace linuxu, ony ty desktopový základní desky v idle žerou všechny stejně). Nechal jsem to být, nechtělo se mi to řešit. Potom vlastně úplnou náhodou mi jeden známý doporučit hosting v Německu. Tak jsem to tam na zkoušku přesunul. Místo 400Kč za elektřinu platím cca 3EUR měsíčně za hosting. cca 75Kč. 325Kč za měsíc ušetřeno. (Ano, parametry nelze zcela srovnávat, disková kapacita je úplně jinde, ale na dané služby to více než stačí – zatím je to jen několik měsíců, takže na zkušenosti je brzo, ale jsem velmi spokojen a snad si to nepokazí) Ale o tomhle někdy jindy, tady nemusíme zabíhat do technických podrobností a popisovat anabáze s českými poskytovateli.
Shrnutí na závěr
Tyto rady jsou pro mně, jak se hezky česky říká, no-brainer. Nic na tom není. Vždy mi bylo líto elektřiny, která se jen tak bez využití ohmickým ohřevem přeměnila na teplo v přímotopu (u dědy v domku). Už jako malý geek jsem si říkal, že kdyby tam byl procesor, tak to může počítat třeba něco z projektu BOINC. Teplo by to dodalo stejně a ještě by se něco spočítalo.
Takhle to vlastně dělám celý život. Proč zapínat libovolný zdroj tepla, pokud mám počítač?
Změnou poskytovatele čehokoliv můžu mít lepší služby za levnější cenu.
Teď v aktuální krizi cen energií (nebudu se tvářit, že se mě to netýká) jsem pouhou změnou několika služeb a způsobu jejich používání snížil spotřebu elektřiny na polovinu a bez většího snížení komfortu bych ještě 30% dal. Nevím, kam až vyrostou platby za elektřinu a z toho, co zatím poslal můj dlouhodobý dodavatel ČEZ obavy nemám a zatím to vypadá, že změnou nastavení služeb jsem snížil spotřebu o více než je plánované navýšení ceny, ale nepředbíhejme – tohle bude potřeba zanalyzovat až zpětně.
Vždy je dobré se zamyslet nad tím, jestli kromě tepla nemůžu také něco užitečného spočítat. Proto, až vám příště bude zima, nesahejte na topení. Zkuste se nejprve podívat na seznam projektů pro domácí počítání, třeba na ten BOINC a podpořte výkonem svého stroje užitečný projekt. Třeba hledání nových léků.