Zálohování a obnova PostgreSQL metodou PITR (point in time recovery)

Pro zálohování databázového serveru se obvykle používají nástroje pg_dump v kombinaci s jeho obnovením pomocí standardního klienta psql (to v případě logické zálohy, která probíhá vytvořením sekvence SQL příkazů) nebo nástroje pg_restore. Tato klasická metoda zálohování pomocí kompletních dumpů databáze má své přednosti ale i omezení. Mezi přednosti patří jistě to, že je možné zálohovat kteroukoliv databázi, případně jen několik tabulek. Článek vyšel na portálu abclinuxu.cz.

V případě logických dumpů (sekvence SQL příkazů) dokonce i množnost zasahovat do zálohovaných dat (a efektivně tak použít tuto metodu i na hromadnou změnu dat). Hlavní a podstatná nevýhoda zálohování pomocí dumpů je omezení velikosti. Pomocí dumpů je vhodné zálohovat pouze malé databáze o velikosti několika desítek gigabajtů. Pro větší databáze bude čas zálohy a zejména obnovy velmi dlouhý a databázový server bude na dlouhou dobu velmi zatížen.

Zálohování metodou pitr je naproti tomu velice rychlé a kontinuální (využívá stávajícího mechanismu zápisu změn v databázi nejprve do WAL logů a až poté do datových souborů). Obnova je v porovnáním s obnovou logických dumpů velmi rychlá. Lze tak velice rychle obnovit kompletní databázový server bez ohledu na jeho velikost. Tímto způsobem ovšem není možné zálohovat pouze vybrané databáze, ani zasahovat do obnovovaných dat, zálohuje se vždy celý databázový server.

Write Ahead Log (WAL)

Transakční databáze zapisují všechny změny dat nejprve do transakčního logu a až poté do datových souborů. S WAL logy se pracuje výhradně sekvenčně a jejich ukládání a následné čtení je velmi rychlé. Po nějakém čase, až se transakční logy (u Postgresu je to série souborů po 16 MiB, jejiž počet je nastaven v konfiguraci) naplní, dojde k události checkpoint (kterou lze vyvolat i příkazem CHECKPOINT;) a data se zapracují do trvalých datových souborů. Na tuto nákladnou operaci však klient nemusí čekat (data z jeho potvrzené transakce jsou již bezpečně na disku právě ve WAL). Při pádu databázového serveru (například výpadek napájení) se po jeho opětovném spuštění sekvenčně projde celý WAL a nezapsané změny se zapíší do datových souborů. Tím je zajištěna rychlost a také bezpečí dat, klient čeká pouze na rychlý sekvenční zápis a fsync WAL logu, který je později zapracován do datových souborů.

Vzhledem k tomu, že v těchto souborech jsou všechny změny a že se s nimi pracuje výhradně sekvenčně (jednou naplněný soubor logu se už nemění), je možné tento soubor odkopírovat na jiné úložiště a později jej využít při obnovení serveru po jeho totálním pádu.

A na tom je právě založena metoda zálohy WAL logů a obnovení metodou PIRT. WAL logy se za běhu databáze kopírují na jiné úložiště a jednou za čas se provede plná záloha prostým odkopírováním adresáře s databází. Obnova potom spočívá v obnovení plné zálohy a v přehrání všech uložených WAL logů.

Nastavení migrace WAL logů na vzdálený adresář

Nejprve je třeba nastavit migraci WAL logů na externí úložiště. Na tomto místě bychom čekali nastavení adresáře, kam se mají logy migrovat, ovšem PostgreSQL dává administrátorovi do ruky daleko mocnější nástroj. Nastavuje se příkaz (skript, chcete-li), který požadovanou akci udělá. Je pouze na administrátorovi jakou metodu si zvolí (od jednoduchého cp, až třeba po speciální zálohovací nástroj).

K tomu slouží parametr archive_command a v nejjednodušší funkční podobě může vypadat takto:

archive_command = 'test ! -f /storage/WAL/%f && cp %p /storage/WAL/%f'

Kde %f je zástupný znak pro jméno souboru logu a %p je celá cesta k souboru (nejčastěji/var/lib/pgsql/data/pg_xlog/jmeno_souboru), odkud se má soubor zkopírovat. Soubory se budou kopírovat do vzdáleného NFS adresáře připojeného do /storage/WAL. Na skript jsou kladeny požadavky, nesmí se přepisovat soubor stejného jména na vzdáleném úložišti a při jakékoliv chybě musí vrátit nenulový návratový kód. Naopak nula se musí vrátit pouze v případě úspěchu a bezpečného uložení souboru na externí úložiště. Výše zmíněný skript z dokumentace tyto požadavky splňuje.

Dále je v postgresql.conf potřeba nastavit úroveň WAL logů (v základním nastavení je to minimal, která je vhodná pro bezpečné obnovení databáze po pádu, ale nelze ji používat pro tuto metodu zálohování) a také aktivovat archivaci:

wal_level = archive
archive_mode = on

To je z nastavení migrace wal logu vše a po restartu služby PostgreSQL by se měly na vzdáleném úložišti ukládat 16 MiB soubory logu. Toto je třeba bezpečně ověřit ještě před zahájením samotné zálohy a není od věci si také vyzkoušet rychlost přenosu logů při zatížení db například vytvořením obrovské tabulky (třeba pomocí pgbench -i -s 1000).

Zahájení plné (base) zálohy

Když už se WAL logy spolehlivě migrují na externí úložiště, je možné provést samotnou plnou zálohu. Ta spočívá v prostém odkopírování adresáře (nejčastěji /var/lib/pgsql/, jiné distribuce to mohou mít na jiných místech) na externí úložiště (ideálně někam k WAL logům). Před kopírováním je třeba uvést PostgreSQL do stavu vhodném pro kopírování datových souborů.

K tomu slouží SQL příkaz:

SELECT pg_start_backup('label');

, který je třeba spustit jako superuživatel postgres, nebo jiný vyhrazený uživatel s právy superuser.

Parametr label je pro označení zálohy a slouží jen jako poznámka bez technického významu. Před kopírováním adresáře s databází je nutno počkat až tento příkaz doběhne, což může trvat delší čas.

Doba plné base zálohy, tedy doba mezi příkazy pg_start_backup() a pg_stop_backup(), není kritická a databáze funguje pro klienty zcela bez komplikací.

Plná base záloha

Plná záloha adresáře s databází (/var/lib/pgsql/). Opět je možné použít jakýkoliv nástroj pro spolehlivé zkopírování celého adresáře (cp, tar, rsync apod.).

cp -a /var/lib/pgsql/ /storage/WAL/base_backup

Není třeba zálohovat podadresář pg_xlog (což je adresář, ve kterém má PostgreSQL WAL logy, které jsou ale už v tuto chvíli odkopírované i na externí úložiště) případně je nutno před obnovením zálohy jeho obsah vymazat (viz obnovení zálohy).

Ukončení base zálohy

Po odkopírování adresáře s databází je nutné base zálohu ukončit, opět jako superuživatel:

SELECT pg_stop_backup();

Tímto postupem je plná záloha hotová a WAL logy se migrují pryč na externí úložiště. Zálohování tedy probíhá systémem plná záloha (base backup) a potom se migrují jen změny pomocí ukládání wal logů na externí úložiště. Nemá smysl ukládat WAL logy starší, než je base záloha (wal logy vytvořené před zahájením plné zálohy je tak možno smazat).

Obnova

Nejprve je nutno obnovit adresář (/var/lib/pgsql/) z poslední plné zálohy:

cp -a /storage/WAL/base_backup /var/lib/pgsql/

Pokud se zálohoval i adresář pg_xlog, je třeba vymazat jeho obsah (rm pg_xlog/* v příslušném adresáři databáze). Pokud se nezálohoval, je třeba jej před spuštěním serveru vytvořit s patřičnými právy a vlastníkem (mkdir pg_xlog && chown postgres.postgres pg_xlog). Osobně doporučuji dělat věci co možná nejjednodušeji a zálohu dělat jako kopírování celého adresáře psql včetně pg_xlog (jehož velikost je i pro doporučených 30 segmentů malá, asi 1,5 GiB oproti celé databázi, která může mít stovky GiB) a potom jej před obnovou jednoduše promazat, než si komplikovat zálohu exclude pravidly a při obnově vytvářením adresáře s právy. Při obnově je člověk většinou ve stresu (obnovuje se po havárii) a čím méně kroků obnovy, tím lépe.

Vytvoření recovery.conf

Soubor recovery.conf (pozor, tento soubor musí být v adresáři databáze, tedy v adresáři, kde jsou i podadresáře base, pg_xlog apod.; některé distribuce, třeba Debian, mají ostatní konfigurační soubory v /etc/postgresql/verze/main/, ale soubor recovery.conf databáze očekává právě ve svém základním adresáři) slouží pro určení cesty (resp opět se jedná o skript) k zálohovaným WAL logům. V nejjednodušší variantě:

restore_command = 'cp /storage/WAL/%f %p'

Spustit službu PostgreSQL

V jeho logu lze sledovat průběh obnovy WAL logů, například:

2012-09-11 12:46:22 CEST LOG:  restored log file „00000001000000000000003D“ from archive

Po dokončení obnovy je v logu hláška:

2012-09-11 12:46:46 CEST LOG:  database system is ready to accept connections

A soubor recovery.conf je automaticky přejmenován na recovery.done. Tento soubor lze v adresáři nechat, bude součástí další base zálohy. V případě další obnovy jej stačí přejmenovat zpět na recovery.conf. Opět se jedná o ulehčení kroků obnovy.

Po dokončení obnovy se lze připojit k db, která je ve stavu posledního WAL logu. Databázový server lze obnovit i k libovolnému bodu v čase, případně k přesnému číslu transakce (pokud například víme, že v transakci x došlo k zavolání příkazu DROP, je možné server obnovit ke stavu transkakce x-1). Více si lze přečíst k dokumentaci k souboru recovery.conf.

Závěr

K tomuto způsobu zálohování a obnovy jsme přikročili u jednoho významného projektu a to ze dvou hlavních důvodů. Zákazník z technických důvodů nechce a nemůže zálohovat celé virtuální servery pomocí snapshotů (což je jinak můj preferovaný způsob zálohování, kdy v případě obnovy stačí obnovit celý virtuální server ze zálohy a jednoduše jej spustit ve stavu poslední zálohy). Druhým důvodem je očekávaná velikost databáze ve stovkách gigabajtů dat a je tedy nemožné zálohovat a především obnovit tyto servery se stanoveném čase pomocí klasických dumpů.

Zálohování a obnova pomocí metody pitr je naproti tomu velmi rychlá (kromě base zálohy databázový server nedělá nic navíc, kromě občasného odkopírování obyčejného souboru na NFS) a v případě obnovy se nakopíruje base zpět a přejmenuje se soubor recovery.conf. Rychlost obnovy potom probíhá rychlostí sítě, typicky 100 MiB/s. Obnova wal je z principu práce databáze velmi rychlá a spolehlivá.

V praxi je třeba rozhodnout, jak zacházet se staršími wal logy a base zálohami, stejně jako je tomu u každé zálohy. Je třeba si uvědomit, že ukládané wal logy mohou být snadno větší, než je velikost databáze na disku. Na disku je aktuální stav, zatímco wal logy obsahují úplně všechny změny a vytvoření například 32 GiB databáze zabere postupně o něco více než 32 GiB wal logů a také odpovídající místo na disku a tedy i v následující base záloze.

Příspěvek byl publikován v rubrice Databáze, Linux, PostgreSQL. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Zálohování a obnova PostgreSQL metodou PITR (point in time recovery)

  1. Pingback: Několik způsobů zálohování databáze | Heronovo

  2. Pingback: Statistika ukládání stránek | Heronovo

  3. Pingback: PgBarman | Heronovo

Komentáře nejsou povoleny.