Tak nám vydali CyberPunk2077 a všichni se můžou zbláznit z toho, že ta hra není taková, jsou si oni představovali. A když něco není takové, jako si kritici představovali, je to vždy chyba tvůrců a je potřeba jim to pěkně natřít. Co si to dovolují vydávat dílo podle vlastních představ? Tento článek je kritika kritiků, nikoliv recenze hry. Hru si zahrajte a posuďte sami.
Důležitá poznámka: Tento článek jsem napsal a nevydal 19.12.2020. Je tedy rok starý. Teď v covidu se to hodí vydat, alespoň nemusím psát nic nového.
Sám jsem se o CyberPunk2077 příliš nezajímal. Prostě další hra, která když vyjde, možná si ji koupím, možná ne. Neměl jsem v tom žádné emoce, žádné prachy v předprodeji, prostě čistý stůl. Když vyšla, podíval jsem se na některé své oblíbené letsplayery (ve skutečnosti právě na Crafáka), abych posoudil, zda to za to stojí.
Tedy, abych viděl hru tak jak skutečně vypadá a ne jen něčí představy, jak by měla vypadat. Nakonec jsem si ji tedy pořídil, protože po dlouhé době vyšla další velká hra pro singleplayery (hrát po patnácté Fallout 4 už mě prostě nebaví), vypadá skvěle a má herní prvky, které mi vyhovují. Vyrostl jsem (mimo čistokrevných stříleček) na DeusEX a SystemShock a ačkoliv nejsem úplně fanda žánru cyberpunk (je mi to ve skutečnosti dost jedno), tak mám rád systém modifikace postavy, vylepšování vlastností postavy, tak jak to bylo ve zmíněných hrách. DeusEX mě uchvátil také příběhem, kde mistrně zpracovali všechny známé konspirační teorie do jednoho celku. V době největší slávy X-Files člověk mohl proniknout do konspirací taky přes hry.
Kromě her mám rád také kvalitní herní kritiku. Rád se podívám na věc z jiného úhlu pohledu a i když s ním třeba nesouhlasím, rád se zamyslím nad jiným pohledem na věc. Čím důkladnější a propracovanější kritika, tím lépe.
Hry hraju, protože mě to prostě baví. Nemusím si nic dokazovat, nemusím nikomu dokazovat jestli je nějaká hra lepší nebo horší (viz. žabomyší války ohledně toho, jaký Fallout je ten nejfalloutovatější – ale přiznejme si to, je zábavné je sledovat).
A není to náhodou jedno? Nemůžeme si prostě užít všechny bez toho, abychom je neustále hodnotili proti jiným hrám? Kde se vůbec vzala tato podivná kritika, že když něco není stejné nebo lepší než něco jiného, tak je to automaticky špatně? Posuzují se snad nové obrazy podle toho, jestli je lepší nebo horší než Mona Lisa? Ne, nedává to totiž smysl.
A co víc? Pokud by se tvůrci her řídili touto herní kritikou, byly by všechny hry stejné. Je naprostý nesmysl kritizovat nějakou hru z toho titulu, že nějaká jiná hra má to či ono udělané lépe. V umění (ano, hry považuju za umění) nelze říct, co je lepší nebo horší. Pokud má být výsledkem unikátní dílo, tak zkrátka musí být jiné.
A technická nedokonalost může být integrální součástí hry (i když možná autory nezamýšlenou). Nelze nevzpomenout například sérii STALKER, která díky vlastnímu engine vynikala nad všemi hrami v té době. A ne proto, že byl tak dokonalý, ale proto, že byl tak špatný. V té době byl na světě id Tech 4, i CryEngine. Kdyby byl STALKER (ne, ty tečky tam fakt psát nebudu) postaven na jiném engine, technicky lepším, byla by to zcela jiná hra a dneska bychom se o ní nebavili.
Chris se mýlí. Ve všem. Hra jede dobře i na starém HW. AMD GPU RX480, v podstatě nejvyšší detaily (samozřejmě kromě HDR a RTX) a jede to no problémo. Není potřeba žádný nadprůměrný počítač (nebo, jestli se chcete pohádat o tom, co je nadprůměrný počítač, mě z toho vynechte). Hodnotím hru na PC, konsole nemám. Jsem starý hardcore player, kompy si stavím od 14 let. Konzoli mám akorát PS1 Classic a na tom to fakt nepoběží ;-).
Chris kritizuje herní kritiky za to, že dávají body něčemu, co se mu nelíbí. Tvrdí dokonce, že mohou i za to, jak dneska hry vypadají a bere si jako příklad uvedení Fallout 4 v roce 2015. Ano, Chris Fallouty od Bethesdy nenávidí, protože cokoliv je od Bethesdy, je přece špatně. Fallout 4 jsem si koupil první den kdy vyšel, včetně všech DLC (Far Harbor by klidně mohlo vyjít jako samostatná hra) a hru si užívám dodnes. Ničeho jsem si nevšiml. Ale asi jsem špatný hráč.
Další častá kritika CP je nasměrována na AI s tím, že auta vás klidně přejedou. Ano přejedou. A proč ne? Je to součástí hry, proto máte možnost si ve hře koupit desítky různých aut, z nichž některá jsou totálně opancéřovaná a váží mnoho tun – a podle toho se také na silnici chovají, je těžké je rozjet a ještě těžší zastavit. Do hry to perfektně pasuje, nemáš auto? Ok, seš mrtvej, tvůj problém.
S kritikou AI souvisí i kritika NPC a chybějícího dialogového systému. Víte co? Žádná hra jej nemá. Žádná. Kromě hlavních herních postav s ručně napsanými dialogy mají vedlejší NPC v každé hře na světě generické texty. Spousta kritiků s obouvá do Skyrimu , dokonce si z toho udělali srandu i ve Witcherovi, ale pravdou je, že i tady nejsou dialogy o nic lepší. A teď, je lepší mít ve hře na každém kroku fejkové dialogy, nebo tam nemít nic a prostě si na nic nehrát? Jako hráč přece ví, že hraje hru a není potřeba to před ním tajit. Za mě klidně to druhé, pokud to zapadá do herního světa. Mě to do CP pasuje a vyhovuje mi to.
Pohled po roce
Tohle doplnění píšu 27. 12. 2021. Po roce od napsání článku. CyberPunk2077 jsem dohrál za dvě postavy. Strávil jsem tam celkově 200h. V průběhu roku jsem měl jiné starosti a nehrál jsem skoro nic. Teď doma ležím s c19 a hraju Skyrim.
CyberPunk2077 považuju za jednu z nejlepších her, co jsem kdy hrál. Vadí mi ale kritika ze strany: není tam to co v jiných AAA hrách. Naposledy se někdo obul do vývojáře, který si dovolil tvrdit, že v ne v každé otevřené hře jsou policejní honičky. No nejsou. Nejsou ani v CyberPunk. Vůbec mi tam nechybějí. A tento požadavek, tedy to, aby v každé další velké hře bylo vše, co ve všech předchozích, vede k tomu, že všechny hry jsou stejné. Já jsem rád, že CyberPunk je jiný a doufám, že jiný zůstane.
Já bych to tak nepitval. Jakmile se začneme babrat v jemných nuancích herních mechanismů, tak z toho není zábava, ale syntetická analýza. To je naprd. Pár příkladů
1) Fallout 1 byl skvělej. Ve svý době. Od té doby se veze na vlně nostalgie. Dá se hrát i dnes, zub času mu nic neukousl. Dneska by z něj asi náctiletí hráči neujížději tolik.
2) Fallout 2 byl skvělej. Ve svý době. Od té doby se veze na vlně nostalgie. Dá se hrát i dnes, zub času mu nic neukousl. Dneska by z něj asi náctiletí hráči neujížději tolik.
3) Fallout 3 byl skvělej. Ve svý době. Od té doby se veze na vlně nostalgie. Dá se hrát i dnes, zub času mu nic neukousl. Dneska by z něj asi náctiletí hráči neujížději tolik. Ale já ho mám rád nejvíc z celé série. A ano, mám u F:NW GOTY, dohráno 1x a nemám žádnou chuť se k tomu vracet. Prostě mi vyhovuje víc „Toddova lenošivá hra s rozlehlejším příběhem)
4) TES: Arena byla skvělá. Ve svý době. Dá se hrát i dnes, zub času jí už slušně vokousal, ale kde jinde si dát celej Tamriel žejo.
5) Morrowind mě tolik nevzal. Jasně, dobře udělaná atmosféra, přechod na Jeremyho Soula, ale to je asi tak vše.
6) Oblivion mě tolik nevzal. Jasně, dobře udělaná atmosféra, Jeremyho Soule, ale to je asi tak vše.
7) Ale sakra TEN SKYRIM! K tomu se prostě může člověk vracet furt. Nezastaral ani o píď. A kdyby jo, tak je tu nové vydání, které zase na nových Windows/kartách pojede v pohodě mnoho dalších let.
8) System Shock byl ultra-mega-úúúúžasný. System Shock 2 byl ultra-mega-úúúúžasný. Každý svým způsobem, zcela jiným. U obou fungoval soundtrack (u SS2 i ambientní zvuky)
9) Ehm … Bioshock? Boží boží boží. Jestli je nějaký okamžik, který můžu za těch ~čtvrt století ve hrách vyzdvihnout jako suverénně nejatmosféričtější, tak je to ta pasáž, kdy člověk zachrání první holčičku. Zachrání. Jedině hovado by ji vytěžilo. TAKHLE se dělá atmosféra ve hrách, Ken Levine to měl v hlavě srovnaný, ostatně to dokázal už SS2.
10) Ale abych nezakecal to podstatné: Arena = Eric Heberling a éra MIDI … jedním slovem skvělé (jasně, nostalgie) … https://www.youtube.com/watch?v=biU8ufIC8Vk
11) Fallout 1/2 soundtrack mám v playlistu též relativně pravidelně … https://www.youtube.com/watch?v=PSNue3tZZac
12) Morrowind + Oblivion + Skyrim, to je jasné, prostě Jeremy Soule, člověk co na objednávku dodal Bethesdě nesmrtelnost Skyrimu (myslím, že jsem ten soundtrack slyšel tak 5000x a stále se mi to neomrzelo)
13) System Shock a Greg Lopiccolo, to je taky totální nadčasovka, už 27 let. Zajímavé ho sledovat, co dělá dnes. Obecně On, Eric Brosis a jeho žena Terri Brosius ještě s jedním tvořili bostonskou kapelu jménem Tribe. Eric pak dělal hudbu v SShocku2 či Thiefech, Terri mj mise a taky namluvila Shodan. Prostě jedna kapela, co byla v jednu chvíli na cestě ke slávě, ale nevyšlo jim to a celý herní svět je za to rád. … https://www.youtube.com/watch?v=r0d7lWjecLM
14) Nesmím zapomenout HOMAM 3, to je jasné :-).
15) jo a taky Civ 4. Kombinace toho mega sountracku (třeba část z Nixon in China skladatele Johna Adamse) a Leonarda Nimoye je dokonalá. … https://www.youtube.com/watch?v=cFu6kbwBXSo
16) Určitě na spoustu zapomínám, nicméně to podstatné: u hry nejde o technické parametry, ale o ATMOSFÉRU. A tu umí Todd Howard / Bethesda tak dobře, že jsem u nich spokojeně zakotvil v roce 1994 a nemám potřebu zjišťovat, jestli jsou „jinde pastviny zelenější“. Je mi úplně jedno, co říká Dan Vávra. Je mi jedno, jak dokonale věrnou hru stvořil a jakou díru do světa s ní udělal. Mě prostě KCD nijak neláká, mě vyhovuje TES.
Já to rád pitvám. I když s nimi nesouhlasím, je to zábava to jenom poslouchat a přemýšlet nad tím. Třeba takový New Vegas jsem si poprvé skutečně užil až po nějaké kritice F3 a letsplaye od Manyho. Na CyberPunk jsem slyšel hodiny skvělé kritiky. Nevím, kde se ti lidé berou, ale už jen té práce, co musejí připravit pro 3h analýzu, je obdivuhodné. Není to žádné prvoplánové nadávání (takto jsem třeba objevil HBomberGuy a jeho svět).
F1, F2 jsem nehrál. Asi ani nebudu. TES jsem hrál poprvé až Skyrim.
SystemShock 1 jsem nehrál, ale znám z letsplayů, SS2 je jedna z nejlepších her. Ano, ty zvuky. Dodnes si pouštím soundtrack.
Bioshock – přišlo to jako blesk s čistého nebe. Už jen ta pokřivená morálka od Ayn Rand. (Ve hře Andrew Ryan.) Někteří lidé mají dodnes Atlasovu vzpouru na oltáři. (A myslím si o nich svoje.)
Jasně, ty to bereš z pohledu hudby, tak je u her dokonalá. Já si užívám vizuálního vyprávění, které skvěle zvládá třeba Valve. Nebo FEAR.
KCD mě neláká, ale to jsem věděl dopředu. Chtěl udělat simulaci té doby, udělal simulaci té doby. Nic mne na tom nepřitahuje. není tam nic pro mne. Krom jízdy na koni po pěkně vymodelované krajině. Projel jsem si některé „nejlepší“ questy a u některých se mi udělalo opravdu blbě (a tím myslím opravdu fyzicky špatně, je to první hra, která to dokázala). O tom někdy jindy.
„F1, F2 jsem nehrál“ … opravdu o hodně si přišel. To by sis měl dohnat, ideálně tak, že si předtím dáš pár měsíců totální detox od her a pak vytáhneš tyhle dvě perly. Fakt. Vážně.
„TES jsem hrál poprvé až Skyrim.“ … to zas tolik neva, pro mě je Arena prostě taková srdcovka ze začátku SŠ, první open-world hra, jakkoli to dnes může znít komicky. Umožnila mi poprvé něco, co jiná 3D hra ne … tedy volný pohyb po obrovském území. Jasně, většinou z toho čišely předskriptovaný vzory a každej druhej dungeon byl na stejný brďo, ale to v roce 1994 nevadilo.
„SystemShock 1 jsem nehrál“ … zajímavé, ve své době moje suverénně nejoblíbenější hra, ale dnes nedokážu říci tolik, co o Aréně. Jo, bylo to úúúúžasné, v mnoha ohledech je dodnes, i jsem si na Steamu pořídil orig verzi (jede přes DOSBOX afaik) i remaster, ale nikdy to nehrál.
„Bioshock – přišlo to jako blesk s čistého nebe. Už jen ta pokřivená morálka od Ayn Rand. (Ve hře Andrew Ryan.) Někteří lidé mají dodnes Atlasovu vzpouru na oltáři. (A myslím si o nich svoje.)“ … mě ta morálka spíš tvořila jen přirozenou součást příběhu, občas rušivou. Ale svět vybudovaný skvěle a hlavně ta filmařsky dělaná atmosféra á la … Orson Welles … jo, možná jeho rozhlasová hra o Válce světů mi k tomu sedí jako dobré přirovnání. Ostatně kdykoli Orson Welles vyprávěl, stálo to za to (záznamů je na YT hromada)
„Jasně, ty to bereš z pohledu hudby, tak je u her dokonalá. Já si užívám vizuálního vyprávění, které skvěle zvládá třeba Valve. Nebo FEAR.“ … máš pravdu, na Valve bych zapomněl. HL1 (včetně obou datadisků) a myslím i HL2 (jistý si ale nejsem) jsem dohrál. Geniálně udělané na dobových technologiích, nicméně z mého hlediska tomu „něco“ chybělo. To „něco“, co Aréna má (open-world), případně to „něco“, co má třeba ten System Shock 2 (což je zase silně closed-world). Nevím, nikdy jsem to neanalyzoval. Všechny HL hry mám z výprodeje na Steamu, nehrál jsem tam žádnou z nich.
„KCD mě neláká, ale to jsem věděl dopředu. Chtěl udělat simulaci té doby, udělal simulaci té doby. Nic mne na tom nepřitahuje. není tam nic pro mne.“ … Tak nějak. Dan Vávra udělal precizně to, co chtěl. To, co chtěl je přesně to, co mě NAPROSTO NEBAVÍ a nezajímá, tedy český středověk. Není to jeho chyba, není to moje chyba, je to tak zcela v pořádku.
„Krom jízdy na koni po pěkně vymodelované krajině.“ … jízda na koni ve hře mě NIKDY nezajímala. Nejezdil jsem na koni ani v Oblivion, ani ve Skyrimu a jsem plně spokojen. Chudina koně nikdy neměla, já se považuji za morálního příslušníka chudiny a tak chodím pěšky :-).
Hele, zkoušel jsem to několikrát. Už jen to ovládání je divné. Hra na tahy. Viděl jsem několik LP (Oxhorn), to je asi tak maximum, co dám. Prostě to rozhraní je moc staré.
Opět, moc staré. (Tím neříkám špatné – dodnes hraju původní doomy.) Viděl jsem LP, bavil jsem se o tom s člověkem, který to hltal. Já nastoupil až do SS2.
Chápu a je skvělé, že si na tom každý najde něco jiného. S příběhy ve hrách mám obecně trochu problém, pokud se dá ignorovat, tak ignoruju. Pokud zaujme, tak tím líp. Spíš mě zajímá, co postavy dělají v konkrétní situaci.
Ok. Já si to užil úplně maximálně. Hlavně jedničku a ty datadisky od GearBoxu. S HL2 už jsem měl trochu problém, protože to nebylo o té technické podstatě ale spíš o lidech.
HL1 je experiment, který se nepovede (nebo „nepovede“). Tohle mne jako fyzika a technika zajímá. Takové to, co se stane když. HL1 nabídl jeden scénář. Proto mám rád STALKERa (i film), tam je zase jiný scénář. V FEAR je zase další. Ostatně i v DOOM je další scénář. Ano, všechny tyhle hry mají trochu jiné pozadí a trochu jiný důvod, proč se s experimentem něco nepovedlo, ale baví mě to celé. Tady jsem byl třeba trochu zklamán ze Skyrimu, kdy se s Magnus Eye dalo dělat mnohem víc a zábavnějších věcí.
Já dřív jezdil na koni (myslím ve skutečném světě). Staral jsem se o několik koní (ne sám, jen tak okrajově). V IRL je to přece jenom o dost složitější a když se chceš hodinku projet, připrav si 3h času. Proto si to užívám ve hrách.
To slovo se používá v různých významech. Jako negativní hodnocení a jako žánr. Přijde mi, že většina blogu je o negativních recenzích, ne kritice.
Herní recenze popisuje, o čem hra je, jak se ovládá, jak je na tom technicky. S hodnocením jsou v herním průmyslu velké problémy, ale nějaké srovnání s jinými hrami, které lidé znají, nebo se rozhodují, jestli si koupit to nebo to, je to nejlepší, na co se jde jakžtakž spolehnout.
Kritika klade hlubší otázky, řeší společenské souvislosti … například se kryje s novým oborem ludologie.
Ale přesně tak to funguje…?!?
Innuendo Studios o tom má esej, který to ukazuje na příkladu Call of Duty. The Jimquisition určitě má spousty takových videí. Slyším to od lidi, kteří se věnují hernímu designu. Je to vlastně logické.
„Bezpečná“ rozhodnutí jsou jistotou zisku, takže produkty jsou 90% podle stejné šablony, používají stejný engine … Srovnání se přímo nabízí. Určitě to platí u áčkových titulů, ale většina indie her je to samé. Na Steamu a Itchi jsou tisíce pixelartových plošinovek a kterou si mám vybrat?
OK, tak taky jeden ponekud opozdenej koment.
1) Naprosto zasadni a doslova megapruserni byl stav, ve kterym se polaci odvazili CP vydat. Vzdyt to neslo ani spustit. A spousta tech bugu v ty hre stale je, neopravili z toho temer nic. Bylo na tom zcela zjevny, ze bud se tu hru nikdo nepokusil ani spustit, coz je jak jiste sam uznas velice nepravdepodobny, nebo, a to je jeste mnohem horsi, velmi robre vedeli, v jakym stavu to je.
Jinak receno, slo jim jen o to, vymamit z lidi prachy, a doufali, ze ten hejt nejak ustojej.
2) Ta hra predevsim neobsahovala to, co oni sami slibovali, ze tam bude. Vubec neslo o to, ze by v ty hre nebylo neco, co si nekdo mysli ze by tam byt melo. Ten hejt byl temer vyhradne o tom, ze oni neco naslibovali, a ve finale to tam vubec neni.
Podotykam, ze ani to neudelali poprvy, Z3 bylo presne totez. Jenze to co jim lidi odpustili jednou, jim neodpustej podruhy, specielne v souvislosti s bodem 1). Apropos, bedna v Z3 je v jejich provedeni zcela nepouzitelna stale.
Co se tyce myho nazoru na tu hru, tak bych to naopak hodnotil jako jednu z nejhorsich her vubec. Vzdyt ta hra je i po herni strance zcela rozbita. Proc? Tak trebas bez „cheatovani“ s obrazem si vlastne vubec nemuzes vydelat na zadny vybaveni ve hre. Odmeny za ukoly, i za ty co se porad dokola respawnujou je naprosto smesna vzhledem k cenam. A to cheatovani je sranda kdyz to udelas 5x, ale po 50ty ti dojde, ze je mnohem efektivnejsi si proste editnout save a pridat si tech par milionu tak.
Dalsi zcela nefunkcni mechanika je „vyroba“. Ano je vskutku uzasna zabava travit nekolik hodin klikanim na „upgrade“ materialu po jednom kuse, protoze zadat mnoztvi nebo ze chces zpracovat vse … proste nejde.
Pak tu mame zcela nefunkcni mechaniku ziskavani votuzidel. To jako fakt? Ze si jako nemuzu do svy garaze dat cokoli co seberu na ulici? Vzdyt to fungovalo uz v prvni Mafii.
Uplne stejne rozbita je (tezko rict jak to nazvat) ta vec, ze se ruzne po svete vali „epicka“ vybava, a najdes ji leda tak, ze si bud nekde na webu prectes kde se vali, nebo cirou nahodou, protoze to ze by ve hre melo byt nejake voditko, autori zcela ignorujou. A ano, treba neopomenout „levelujici“ zbrane, coz defakto zcela anuluje jakekoli duvody cokoli vylepsovat pomoci vyroby, protoze jednoduse na pristim rohu bude lezet ta sama zbran na vyssim levelu.
Kdyz uz pak sme u zbrani, tak nejak sem mel (naivni) pocit, ze ty sloty ve zbrojnici se casem zaplni nejakym tim unikatnim eqipem, a ono opet nic.
Pochopitelne uplne stejne rozbite jsou i qsty, tak 1/2 z nich nejmin. Kuprikladu ty pestni souboje, kdy se ten prvni neda(l) vyhrat bez toho aby clovek trochu zabugoval AI, a ten posledni je vec ciry nahody, protoze jakakoli reakce na toho bose je zcela nemozna – je tam totiz totalne rozbity casovani, takze postava dostane ranu a teprve pak vidi animaci.
Ve finale, uplne stejne jako v Z3 zaplnili polaci mapu otaznikama, tak tady ji zaplnili neustale se respawnujicima „eventama“, ktery naprosto nedava zadnej smysl resit. Uplne stejne jako v tom Z3 je odmenou leda trash.
Já to hrál od druhého dne.
Který? U některých mi přišlo, že je to součást hry a chci to tam mít. Sem tam zmizelá textura do cyberpunku patří. Znáš Detroit Become Human? To je technicky dokonalé a tyhle věci tam jsou schválně.
Rád jsem zaplatil.
Tj možný. Já hry, které si chci pořídit, nesleduju. Abych byl potom příjemně překvapen.
To je tam schválně pro lidi, kteří chtějí mít všechna auta a nechtějí na to půl roku čekat. Já tak získal nejlepší motorku ve hře a potom jsem si to fakt užil.
Já si kradená auta nedávám do garáže ani v reálu. Tam chci mít sbírku. Pokud se mi něco líbí na ulici, tak si to můžu přece kdykoliv vzít.
Já jsem si jich teda našel hodně i bez návodů. Stačí hrát.
Rozmlátil jsem všechny na hadry a dokonce získal i tu ostřelovačku.
Hráls to vůbec?
Jako já fakt nechci, aby něco z toho opravili. Kde jinde můžeš jezdit na motorce pod kamionem? Jako fakt. Vždyť je to sranda.