Moje HiFi sluchátka DT990 Pro začala ztrácet kontakt s realitou, či přesněji se sluchátkovým zesilovačem. Na vině byl zlomený kabel někde u přívodu do levé mušle.
Oprava měla být jednoduchá, zkrátka kabel o něco posunout dovnitř a poškozenou část odstřihnout.
Jenže nebyla. Jednotlivé vodiče (tři, k tomu se ještě dostanu), jsou tenké samostatně lakované drátky tvořící lanko s izolací z teflonu. Izolace je mnohonásobně pevnější než vodiče uvnitř. Takže už jen odizolovat vodiče byl oříšek. Pájení samotné už byla hračka, lak se ochotně spálil bez větších problémů.
V rámci opravy jsem také chtěl přesunout přívod z levé mušle do pravé (nevím jak kdo, ale já mám veškerou techniku po pravé ruce, takže kabel těch 8 let vedl z pravé strany do levého sluchátka). Současně jsem také chtěl kabel odlehčit. Nakonec jsem původní kabel odložil.
Tedy, našel jsem kvalitní linkový audio kabel s pozlaceným konektorem. Bohužel bez závitu, jak to mají u Beyerů. Napájel jsem tedy nový kabel, to už byla hračka.
Jenže, zatímco původní kabel byl jen třížilový a společná zem se rozdělovala až v levém sluchátku (zajímavé je, že propojovací kabel levé a pravé mušle je významně silnější než přívodní kabel), nový linkový audio kabel je čtyřžilový a společná zem se rozděluje na dvě již v konektoru. Tedy mnohem blíže sluchátkovému zesilovači.
Tahle drobná změna způsobila, že sluchátka hrají jinak. Neříkám, že hůře, ale jinak. Výšky jsou mnohem kontrastnější, výraznější, prokreslenější. (Zdá se, že nový kabel má větší / plošší frekvenční rozsah, což se ostatně od linkového kabelu očekává.) Původní zvuk lze dosáhnout nastavením korekčního zesilovače, takže vše je v pořádku.
Kabel je tedy integrální součástí sluchátek. U Beyerů pečlivě ladili jak měniče, tak celou signální cestu. Zvláštní, jak velký vliv to má u 250Ω, kde proudy kabelem budou skutečně minimální.
Ale nestěžuji si. Tato sluchátka za 8 let v podstatě denního užívání odvedla skvělou práci (už jsem musel měnit i náušníky – čistě s estetických důvodů) a jako referenční sluchátka již několik let používám BD T70 250Ω (tady bych si na takovou výměnu netroufl :-) ).
Omlouvám se za nekvalitu fotografí (zejména poslední). Fotil jsem to jen kompaktem pro dokumentaci a referenci pro polaritu kabelů a zpětné sestavení. Nepočítal jsem s publikací. Nakonec mi problematika změny zvuku přišla tak zajímavá, že jsem se rozhodl k tomu něco napsat. Nakonec jsem strohý text doplnil i fotkami z dokumentace.
Taky jsem podstoupil podobnou opravu u sluchátek. U mě to ovšem byly Garado SR325. Podobná zkušenost, takže jsem původní kabel ponechal. Ale po 12 letech umřel i jack a tak jsem jej zaměnil za Neutrika. Na zvuku se tento konektor moc neprojevil. Horší bylo zjištění, že můj dojem, že reprodukce se v čase zhoršuje byl oprávněný. U mě to bylo tím že magnetický obvod byl přichycen pružným lepidlem, které zdegradovalo a vlivem mizerné konstrukce aretace kabelu v mušli byl vychýlen magnetický obvod z roviny a ten následně ničil cívku na membráně.
Proto se chci zeptat, jak to má Beyer vyřešené. Díky.
Magnetický obvod a membrána je asi nejlépe vidět na čtvrtém snímku.
Jak je to přesně přiděláno do toho plastu nevím. Kabel do druhé mušle jde ale okolo celého měniče (pod ním už není místo – tam už je jen bílá průzvučná látka a otvor na vnější stranu mušle). Celý měnič je přilepen v tom černém plastu. Aby kabel ohrožoval samotný měnič tedy příliš nehrozí.
Jinak na aretaci kabelu tady příliš prostoru též není. Vnější izolace původního kabelu vystupovala jen asi 4mm dovnitř a teflonová izolace jednotlivých vodičů potom asi jen další 2mm.
To byl také důvod, proč jsem kabel nakonec vyměnil, protože jsem vůbec nebyl schopen dosáhnout odizolování všech tří vodičů takto přesně (PTFE izolace je mnohem pevnější než to lanko, takže se mi to neustále trhalo).
Díky, vypadá to mnohem lépe.